… a okovy hříchu padnou. Autor: Kai Mester
Doba čtení: 7 minut
Z lásky k Abrahamovi dal Bůh svému hebrejskému lidu Tóru, proroky a Ježíše. To přineslo mnohým světlo a pokoj. Apoštolové tyto dary roznesli do celého světa – zejména v řečtině: požehnání!
Bohužel řecké myšlení brzy pronikalo stále více do křesťanství: prokletí! Nejlepší by bylo, kdybychom mysleli méně řecky. Pak bychom lépe chápali a oceňovali Boží dary.
Předchozí papež Joseph Ratzinger alias Benedikt XVI. před touto dehelenizací křesťanství varoval. Protože málokterá jiná křesťanská církev podlehla řeckému myšlení tolik jako římskokatolická církev.
Ale i zbytek křesťanstva byl silně ovlivněn řeckým myšlením, dokonce ani judaismus a islám mu nedokázaly odolat. Například víra v nesmrtelnou duši se díky platónské filozofii prosadila všude.
Nepřátelství vůči tělu
Jestliže duše stejně opouští tělo, pak musí být smrt vysvobozením a tělo vězením. Toto znehodnocení těla má své důsledky. To je pak zotročeno na úkor duchovních cílů. Sparťané ho zotročili, aby vyhráli válku. Na olympijských hrách je tělo zotročeno, aby získalo medaile. Kult nahoty na sochách a olympijských hrách také jen zdánlivě zbožšťuje tělo. Osvobozeno od všech pokrývek je morálně nechráněné. Nakonec Řekové byli známí i tím, že muži měli své milostné chlapce. Pokud však duše stejně opustí tělo, lze žít i zhýralým životem. Tělo se vám pak nemůže nijak zvlášť vymstít, když ho ze sebe v určitém okamžiku stejně vděčně setřesete.
Boj a soutěžení
Olympijské hry znamenají soutěživý sport. V každém sportu může zvítězit pouze jeden člověk. To znamená bojovat proti všem nebo jako tým proti všem ostatním týmům. Ve válce tomu není jinak a podle tohoto principu fungují i soutěže. Ježíš přišel, aby s tímto duchem skoncoval. Helénismu se však podařilo křesťanství unést pro své vlastní cíle.
Uzavírání a segmentace
Mysl je tak vysoko nad tělem, že člověk může ztratit kontakt s realitou prostřednictvím abstrakce. Racionální akrobacie vede k podivným teoriím a doktrínám. Obrázkové myšlení a jednání Hebrejců, které je vnímáno a prožíváno všemi smysly, se stále více vytrácí. Nyní je vše zaměřeno na racionální myšlení: Místo “jsem, tedy myslím” se používá “myslím, tedy jsem”. Abstrakce se stává důležitější než věc sama. Vytrácí se holismus, podstatné se ztrácí ze zřetele. Skutečnost je reinterpretována a překrucována, dokonce ideologizována filozofií a teologií. Vše je kategorizováno, odděleno, separováno, segmentováno. Z myšlenkových struktur se stávají dogmata a dogmatismus vede k pronásledování odpůrců, kteří nezapadají do oficiální formy.
Ježíšova podobenství nebo Šalamounova přísloví jsou zcela odlišná, otevřený diskurz směřující k hlavnímu souhrnu všech učení: bázni Boží.
Zpět k biblicko-hebrejskému myšlení
Řecké myšlení nás nepozorovaně odcizilo evangeliu. Proto je zdravá dehelenizace důležitým krokem k pravému poznání Boha. Vraťme se tedy k biblicko-hebrejskému myšlení a ke čtení řeckého Nového zákona s hebrejským přístupem ke Starému zákonu. Takové totiž byly jazykové struktury a mentalita všech dvanácti apoštolů, včetně apoštola Pavla.
Zpět k pravému pomazanému
I ústřední postava celé Bible, Ježíš Nazaretský, byla helenizována termínem Kristus (Christos). Hebrejský výraz, z něhož bylo toto slovo vypůjčeno, zní Mesiáš (Maschiach) a znamená pomazaný. Když čteme nebo slyšíme slovo Kristus, neptáme se: pomazaný čím, kým, proč a za jakým účelem, kde a jak? Spíše nám rezonují jiné asociace: Křesťanství, být křesťanem, křesťanství, křesťanství, kříže, křížové výpravy, církev, božství atd. Zkrátka a dobře odkazy z řecko-křesťanského světa. Mesiáš by přinesl více odkazů na židovský kontext.
Odcizení křesťanství hebrejské kultuře vytvořilo vakuum, do něhož zapadly nové koncepty, například řecký gnosticismus. Klasické křesťanské teologické vzdělání dodnes podbarvuje křesťanství svým zaměřením na řečtinu. Mluví se například o lásce agapé a Bohu, který stojí mimo prostor a čas, a o dalších řeckých pojmech. Spása je chápána právnicko-abstraktně a nikoliv již holisticky. Většina křesťanů tak žije v několika velkých nebo četných malých hříších a svět jejich svědectví nepovažuje ani za přesvědčivé, ani za přitažlivé. Počet rozvodů křesťanů je znepokojivě vysoký a mladé křesťany zabíjejí vážné nemoci.
Ale i epicentrum židovské kultury, moderní stát Izrael, kde je hebrejština každodenním jazykem, trpí stejnými řeckými, nebo řekněme lidskými symptomy: abstraktním myšlením, soutěživým duchem, mentalizací a segmentací a nepřátelstvím vůči tělu prostřednictvím militarismu a kultu těla.
Jediným lékem je Ježíš Pomazaný. Ukázal nám pravou podstatu svého a našeho Boha, která činí lidskou moudrost němou. Od kázání na hoře až po Golgotu nám ukazuje Boha, který se nehodí do řeckého myšlení. Proto tento Bůh zůstal v Řecku dlouho neznámým Bohem. Nastavuje druhou tvář, nese svůj kříž, nechává se ukřižovat, věnuje pozornost a náklonnost slabým, neodporuje zlu, ale oplácí zlo dobrem, nesoudí ani neodsuzuje, miluje nepřítele, obléká nahé. Promiňte, Spartě, Athénám, Korintu a Olympii, toto je svět, který má potenciál rozpustit ten váš na hvězdný prach.
Jednoho dne bude v nebeském království mnoho Řeků, kteří před svým obrácením žili zcela podle své mentality. Naděje je tedy pro každého. I pro tebe a pro mě!
Podívejte se také na následující příklady:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Dehellenization_of_Christianity
Zdroj: hoffnung-weltweit.info
Doporučujeme:
