Jak nás touha po viditelné víře odcizuje neviditelnému – výzva k pokání v době přetížení obrazy. Autor: Ellen Whiteová
Bez ohledu na to, jak moc se umělec snaží zobrazit věci, které nikdy neviděl na vlastní oči, jeho díla na míle zaostávají za skutečností. Když vidím taková vyobrazení, bolí mě z toho srdce. Ani Bůh, ani nebe – dokonce ani Kristus, obraz Otce – nemohou být skutečně zobrazeni lidským uměním. Kdyby Bůh považoval za vhodné zobrazit Ježíše tímto způsobem, popsal by prostřednictvím apoštolů přesně to, jak vypadal. Místo toho nám Jan ukazuje, kdo Ježíš je – ne barvami, ale slovy:
“Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. Totéž bylo na počátku u Boha. Skrze něho všechno povstalo a bez něho nepovstalo nic, co povstalo. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A světlo svítí ve tmě a tma se ho neujala… To bylo pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, který přichází na svět… A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi a my jsme viděli jeho slávu, slávu jako jednorozeného od Otce, plného milosti a pravdy.” (Jan 1,1-14) – Rukopisné relace 15, 105.6
Obraz v srdci
Nepotřebujeme vnější zobrazení Ježíše. Naše myšlenky, naše představy by měly být naplněny tím, který přišel od Otce – plný milosti a pravdy. On je krásný v každém ohledu, převyšuje vše, co oko vidí nebo co si člověk dokáže představit (Píseň písní 5,10). – Tamtéž. 107.1
Kříž venku – Ježíš pohřben
Katolíci zdobí své kostely, oltáře a roucha kříži. Znamení kříže je vidět všude; navenek je ctěno a vyzdvihováno. Pod všemi vnějšími symboly však leží skutečné Ježíšovo učení pohřbeno – zadušeno pod horami prázdných tradic, falešných výkladů a přísných požadavků. – Duch proroctví 4, 384
Tito věřící lidé všude vystavují Ježíšův kříž a jako předměty uctívání staví obrazy Ježíše, apoštolů a Panny Marie. Ale přestože vystavují symbol kříže, zcela postrádají ducha toho, který kříž skutečně nesl. – Dopisy a rukopisy 4, rukopis 55, 1886
Nebeské věci bez obrazů?
Neměli bychom se vážně zamyslet nad tím, zda opravdu potřebujeme naše knihy tolik ilustrovat? Možná by naše myšlenky získaly jasnější a pravdivější obraz andělů, Ježíše a duchovních věcí, kdybychom je neomezovali obrázky. Mnohé z těchto obrazů jsou ve skutečnosti na hony vzdálené tomu, co skutečně je. A nevyjadřují falešné poselství? Chceme být pravdiví ve všem, co o Ježíši sdílíme. Mnohá z těchto patetických vyobrazení – v knihách nebo časopisech – však veřejnost jednoduše klamou. – Rukopisné vydání 15, 114.3
Záplava obrazů a němých idolů
Bylo mi ukázáno něco, co musím napravit. I v mém vlastním domě se hromadí stále více obrazů. Téměř v každém domě, do kterého vstoupím, vidím totéž. Stojí za tím Pán? Nezakazuje snad druhé přikázání (Exodus 20) toto bezuzdné vytváření obrazů? Pokud nebudeme vědomě činit pokání, bude tato záplava obrazů dále narůstat – a Boží lid se nepozorovaně stane modlářem.
Co je tedy třeba udělat? Uvědomil jsem si, že utrácení tolika peněz za fotografie a obrazy je svého druhu modlářství. Tyto peníze by měly být skutečně vynaloženy na misijní práci – namísto na obrázky, které nás ve skutečnosti nikam neposunou.
Učinil jsem pro sebe rozhodnutí, že už se v této věci nebudu Bohu zprotivit. V této době zkoušek a otřesů doporučuji všem, aby si prostudovali slova, která měl Mojžíš říci tehdejšímu lidu. Pak by se na “chrámových nádvořích”, tedy v duchovní odpovědnosti, nenacházeli lidé, kteří do posvátna vplétají své osobní marnosti a hoří světským ohněm, místo aby se nechali inspirovat samotným Bohem. Kéž se Duch svatý Páně dotkne našich srdcí a probudí naši mysl. Často totiž naši pozornost upoutávají zdánlivě malé, nedůležité věci – právě tehdy, když by naše srdce mělo být ve skutečnosti plně zaměřeno na Boha. – Rukopisné vydání 15, 115.2-4
Bez obrazu, a přece viditelný
Poznávacím znamením křesťanství není vnější symbol – ani kříž, ani koruna – ale to, co skutečně ukazuje, že člověk žije ve spojení s Bohem. Svět má být přesvědčen mocí jeho milosti – viditelnou proměnou charakteru. Žádný jiný vliv nemá na duši takovou moc jako příklad nesobeckého života. Nejsilnějším argumentem ve prospěch evangelia je křesťan, který je milující – a kterého prostě musíte mít rádi. – Služba uzdravování, 470
Zdroj: hoffnung-weltweit.info
