Historické důkazy ukazují, kde se sobota dodržovala od raných křesťanských dob až do současnosti. Autor: Gordon Anderson
Doba čtení: 17 minut
Bůh v průběhu staletí působivě zachoval svou svatou sobotu - až do dnešních dnů.
Přestože spisy mučedníků byly často poslány do plamenů nebo jinak zničeny, máme dostatek důkazů o křesťanech dodržujících sobotu: ve spisech z jejich vlastního pera, které přežily pronásledování, a v některých případech dokonce ve zprávách jejich nepřátel.
Valdenští byli známí svým zachováváním soboty po stovky let. Proto byli často nazýváni sabbati nebo insabbati. Chráněni italskými, francouzskými a švýcarskými Alpami vzdorovali po staletí římským ediktům.
Sabat dodržovaly celé země: v Čechách (Česká republika) a ve Skotsku se sabat dodržoval až do 12. století. V Habeši (Etiopie) se dokonce dodržovala až do 17. století.
Důkazy z východní církve jsou fascinující. Je to proto, že lidé v Persii, Číně a Indii přijali sobotu velmi brzy.
Níže uvádíme jen několik z mnoha stovek historických dokumentů, které existují ve prospěch soboty. Nejedná se o záznamy Židů dodržujících sobotu, ale výhradně křesťanů v celé křesťanské éře, kteří slavili sobotu, kterou dodržoval i jejich Pán a Mistr Ježíš.
PRVNÍ STOLETÍ
Raní křesťané
"Duchovní potomci Abrahamovi pak uprchli do Pelly na druhé straně Jordánu, kde našli bezpečné útočiště a mohli sloužit svému Mistru a zachovávat jeho sobotu."1
"Sobotu sedmého dne ... slavili Ježíš, apoštolové a první křesťané, dokud Laodicejský koncil její dodržování prakticky nezrušil."2
DRUHÉ STOLETÍ
Raní křesťané
"Sobota byla silným poutem ... a tím, že zachovávali sobotu, následovali nejen Ježíšův příklad, ale také jeho přikázání."3
"Také křesťané z pohanů zachovávali sobotu."4
Východní církev
"Je jisté, že starověkou sobotu ... zachovávali křesťané východní církve ještě více než tři sta let po smrti našeho Spasitele."5
TŘETÍ STOLETÍ
Afrika - Alexandrie
"Zachovávání soboty je vlastní každému spravedlivému mezi svatými. Pro Boží lid tedy zůstává sabbatismos, tj. zachovávání soboty [Židům 4,9]."6
Z Palestiny do Indie (východní církev)
"Již v roce 225 n. l. existovala rozsáhlá biskupství nebo sdružení (sabatistické) východní církve od Palestiny po Indii."7
Indie - buddhistický spor (220 n. l.)
"Kušánská dynastie v severní Indii svolala do Vaisalie slavný koncil buddhistických kněží, aby dosáhla jednoty mezi buddhistickými mnichy v dodržování jejich týdenního sabatu. Na některé z nich zapůsobily starozákonní spisy natolik, že začali dodržovat sobotu."8
ČTVRTÉ STOLETÍ
Itálie a Orient (4. století)
"Ve východních církvích a některých západních církvích to [sobota] byla běžná praxe ..."9
Orient a téměř celý svět
"Křesťané ve starověku zachovávali sobotu neboli sabat velmi svědomitě ... Je jisté, že všechny církve v Orientu a ve většině světa slavily sabat."10
Etiopie
"Po více než sedmnáct století slavila etiopská církev sobotu jako svatý den čtvrtého přikázání."11
Arábie, Persie, Indie, Čína
"Mingana dokládá, že v roce 370 n. l. bylo etiopské křesťanství (církev dodržující sobotu) tak populární, že její slavný vůdce Musaeus hodně cestoval po Východě a pracoval pro církev v Arábii, Persii, Indii a Číně."12
Itálie - Milán
"Slavný milánský biskup Ambrož řekl, že v Miláně zachovává sobotu, ale v Římě neděli. Z toho vzniklo rčení: "Když jsi v Římě, dělej to, co dělají Římané!""13
Španělsko - synoda v Elvíře (305 n. l.)
"Bylo rozhodnuto, že je třeba se postavit proti falešnému učení, podle něhož je třeba se každou sobotu postit." Toto synodální usnesení se postavilo proti politice, kterou zavedla římská církev a která ze soboty učinila postní den, aby ji ponížila a zbavila radosti.
Persie - 40 let pronásledování za vlády Šapúra II (335-375 n. l.)
"Oni [křesťané] pohrdají naším slunečním bohem, konají bohoslužby v sobotu a znesvěcují svatou zemi, protože do ní pohřbívají mrtvé."14
"Cožpak Zarathustra, svatý zakladatel naší božské víry, před tisíci lety nevyhlásil neděli na počest slunce a nenahradil jí sobotu Starého zákona?"15
Laodicejský koncil (365 n. l.)
"Kánon 16 - V sobotu se mají nahlas číst evangelia a jiné části Písma... Kánon 29 - Křesťané nemají v sobotu judaizovat a zahálet, ale mají v ten den pracovat; zvláště však mají ctít den Páně a pokud možno v něm jako křesťané nepracovat."16
PÁTÉ STOLETÍ
Konstantinopol
"Lidé v Konstantinopoli a téměř všude jinde se shromažďují jak v sobotu, tak v první den týdne, což je zvyk, který se v Římě a Alexandrii nedodržuje."17
Papež Inocenc (402-417)
"Inocenc nařídil, aby se půst dodržoval vždy v sobotu nebo v sobotu."18
Afrika
"Augustin si stěžoval, že jedna ze dvou sousedních církví v Africe slaví sobotu sedmého dne, zatímco druhá se v ní postí."19
Křesťané
"Ještě v 5. století zachovávala křesťanská církev dodržování židovské soboty."20
"V Jeronýmově době (420 n. l.) dokonce i ti nejzbožnější křesťané vykonávali v neděli běžnou práci."21
Španělsko (400 n. l.)
"Ambrož zachovával sedmý den jako svatou sobotu (jak sám říká). Ambrož měl velký vliv ve Španělsku, kde se také dodržovala sobota."22
ŠESTÉ STOLETÍ
Skotská církev
"V tomto posledním případě se pravděpodobně řídili zvykem, jehož stopy nacházíme v rané keltské církvi v Irsku: V sobotu slavili sobotu a odpočívali v ní od všech svých prací."23
Irsko
"V rané keltské církvi v Irsku byla dnem odpočinku sobota neboli sabat."24
Řím
Kolem roku 590 n. l. napsal papež Řehoř římskému lidu dopis, v němž odsoudil ty, kteří zastávali názor, že sedmý den se nemá pracovat, jako "proroky Antikrista".25
SEDMÉ STOLETÍ
Skotsko a Irsko
"Zdá se, že v rané keltské církvi v Irsku i ve Skotsku byla sobota, židovský šabat, dodržována jako den odpočinku. Čtvrté přikázání se dodržovalo doslova sedmý den v týdnu."26
Řím
Papež Řehoř I. (590-604 n. l.) psal proti "římským občanům, kteří zakazují vykonávat jakoukoli práci v sobotu".27
OSMÉ STOLETÍ
Persie a Mezopotámie
"Kopce Persie a údolí Tigridu a Eufratu se ozývaly oslavnými písněmi. Přinášeli svou úrodu a platili desátky. V sobotu chodili do svých kostelů uctívat Boha."28
Indie, Čína, Persie
"Dodržování soboty sedmého dne bylo rozšířené a trvalé mezi věřícími východní církve a křesťany svatého Tomáše v Indii, kteří nikdy nebyli spojeni s Římem. Zachovávaly ho také skupiny, které se po chalcedonském koncilu oddělily od Říma, a to etiopští, syrští pravoslavní, maronité a Arméni."29
Čína (781 n. l.)
V roce 781 n. l. byl do mramoru vytesán slavný Čínský památník, který zaznamenává růst křesťanství v Číně. Nápis byl objeven při vykopávkách poblíž města Xi'an v roce 1625. Stojí na něm: "Sedmého dne přinášíme oběti poté, co jsme očistili svá srdce a přijali odpuštění svých hříchů."30
DEVÁTÉ STOLETÍ
Bulharsko
"Na počátku evangelizace Bulharska se učilo, že v sobotu se nemá dělat žádná práce."31
Papež Mikuláš I. v dopise bulharskému chánu Borisovi I. napsal: "V neděli je třeba odpočívat od práce, ale ne v sobotu."32
Konstantinopol
Fotios I., konstantinopolský patriarcha, obvinil papežství [na protisynodě, která Mikuláše zrušila]: "Proti církevnímu právu přiměli Bulhary, aby se v sobotu postili."33
Athingané/Melchisedechité - nedotknutelní (Anatolie)
Kardinál Hergenrother říká, že měli blízký vztah k císaři Michalovi II (821-829), a dosvědčuje, že dodržovalisobotu34.
Bulharsko
"V 9. století poslal papež Mikuláš I. vládnoucímu bulharskému chánovi dlouhý dokument, ve kterém říkal, že v neděli se nemá pracovat, ale má se pracovat v sobotu. Hlava řecké církve se cítila uražena zásahem papeže a prohlásila papeže za exkomunikovaného."35
DESÁTÉ STOLETÍ
Skotsko
"Pracovali v neděli, ale sobotu zachovávali jako sobotu."36
Kurdistán - východní církev
"Nestoriáni nejedí vepřové maso a zachovávají sobotu. Nevěří v ušní zpověď ani v očistec."37
Valdenští
"A protože nezachovávali jiný den odpočinku než sobotu, nazývali se insabati."38
JEDENÁCTÉ STOLETÍ
Skotsko
"Platilo, že sobota je správný sabat, kdy se zdržují práce."39
Synoda v Clermontu (1095 n. l.)
"Během první křížové výpravy vydal papež Urban II. na synodě v Clermontu dekret o zrušení soboty ke cti Panny Marie."40
Konstantinopol
"Protože slavíte sobotu se Židy a den Páně s námi, zdá se, že napodobujete sektu nazarénů."41 - Nazaréni byli křesťanské náboženské společenství.
Řecká církev
"Jak všichni vědí, mezi Řeky a Římany existuje ostrý spor o dodržování soboty."42 - O oddělení řecké církve od římské církve v roce 1054.
DVANÁCTÉ STOLETÍ
Lombardie
"V Lombardii lze nalézt stopy dodržování sabatu v době Řehoře I., Řehoře VII. a ve 12. století."43
Valdenští
Robinson informuje o některých valdenských v Alpách - nazývaných Sabbati, Sabbatati, Insabbatati nebo ještě častěji Inzabbatati. "Říká se jim tak prý od hebrejského slova sabbat, protože zachovávali sobotu jako den Páně."44
"Mezi dokumenty, které máme od těchto národů, je i prohlášení o Desateru, které Boyer datuje do roku 1120. Důrazně se v něm požaduje dodržování soboty zdržením se světské práce."45
Uhry, Francie, Anglie, Itálie, Německo
"Šíření hereze v této době je téměř neuvěřitelné. Od Bulharska po Ebro, od severní Francie po Tiberu - všude je [Passagini dodržující sobotu] nacházíme. Celé země jsou zamořeny, například Maďarsko a jižní Francie; v mnoha dalších zemích jsou přítomni ve velkém počtu: v Německu, Itálii, Nizozemí a dokonce i v Anglii působí."46
Wales
"Existuje mnoho důkazů o tom, že sobota se v celém Walesu dodržovala až do roku 1115 n. l., kdy byl do St David's dosazen první římský biskup. Staré velšské církve, které zachovávaly sobotu, však přesto plně nesklonily kolena před Římem, ale utekly do ústraní."47
Francie
"Pierre de Bruys se na 20 let přestěhoval na jih Francie. Zvláště zdůrazňoval den bohoslužby, který byl v té době uznáván keltskými církvemi na britských ostrovech, mezi paulány a ve velké východní církvi, totiž sedmý den čtvrtého přikázání."48
TŘINÁCTÉ STOLETÍ
Valdenští
"Říkají, že ... papež Silvestr byl Antikrist, o němž se zmiňují listy svatého Pavla, jako by byl synem zatracení. [Říkají také], že je třeba zachovávat sobotu."49 (římskokatolický autor)
"Hereze valdenských neboli lyonských chudých sahá až do starověku. Někteří totiž říkají, že trvá od dob papeže Silvestra, jiní, že od dob apoštolů."50
Evropa
"Pauláni, petrobruští, pasaginiáni, valdenští a insabbati byli v Evropě až do roku 1250 n. l. velkými skupinami, které dodržovaly sabat."51
Passagini
Dr. Hahn říká, že když se Passagini na podporu soboty odvolávali na čtvrté přikázání, římští kněží jim odpověděli: "Sobota je symbolem věčného odpočinku svatých."52
ČTRNÁCTÉ STOLETÍ
Ghana
"V mé zemi, v Ghaně, mnoho domorodých kmenů nazývá sobotu Memeneda, doslova 'Den JÁ JSEM'. Protože byla historicky určena jako zvláštní den pro uctívání Boha (Onyame), říká se jí také Memeneda Dapaa, 'dobrý nebo vzácný den'. Protože Božím dnem je sobota a protože každé dítě mužského pohlaví narozené v tento den se jmenuje Kwame, Bůh se často nazývá Onyame Kwame, 'Bůh, jehož dnem je sobota'. V den Memeneda se nedoporučuje vykonávat osobní nebo světské činnosti, včetně návštěvy trhů a pohřbů. V tento den nelze vyhlašovat ani vést války. Tento zvyk dodržovat sobotu existoval již dlouho před narozením prince Jindřicha Mořeplavce, portugalského objevitele, který v 15. století přivedl do Ghany římskokatolické kněze a misionáře. Ale od příchodu těchto bílých misionářů s jejich zvláštním dnem uctívání se všem bílým lidem říká Kwasi Broni, 'bílí lidé neděle'."53
Čechy
"V roce 1310, 200 let před Lutherovými tezemi, tvořili Čeští bratři čtvrtinu obyvatelstva Čech. Byli spojeni s valdenskými, jejichž velký počet žil v Rakousku, Lombardii, Čechách, severním Německu, Durynsku, Braniborsku a na Moravě. Erasmus poukazoval na to, jak přísně čeští valdenští zachovávali sobotu sedmého dne."54
Anglie, Holandsko, Čechy
"Psali jsme o sabatistech v Čechách, Sedmihradsku, Anglii a Holandsku v letech 1250 až 1600 n. l."55.
PATNÁCTÉ STOLETÍ
Čechy
"Erasmus dosvědčuje, že tito Čechové sami nejen svědomitě zachovávali sedmý den až do roku 1500, ale také se nazývali sabatariány."56
Norsko - církevní koncil v Bergenu (22. srpna 1435)
"Arcibiskupovi se doneslo, že se lidé na různých místech království odvážili světit sobotu."57
"Zachovávání soboty nesmí být v budoucnu za žádných okolností povoleno, protože přesahuje řád církevního kánonu. Proto radíme všem přátelům Boha v celém Norsku, kteří chtějí být poslušní svaté církvi, aby se zdrželi tohoto zla, jímž je svěcení soboty, a všem ostatním zakazujeme svěcení soboty pod nejpřísnějším trestem ze strany církve."58
ŠESTNÁCTÉ STOLETÍ
Itálie - Tridentský koncil, římskokatolický
Arcibiskup z Reggia pronesl silnou řeč, v níž řekl, že změna čtvrtého přikázání [římskokatolickou] církví ["Pamatuj na sobotní den a svěť jej"] jasně dokazuje, že tradice je nadřazena Písmu. V důsledku toho Tridentský koncil 18. ledna 1563 rozhodl, že tradice je nadřazena Písmu.59
Anglie
"Za vlády Alžběty zarazilo mnoho svědomitých a nezávislých myslitelů (stejně jako předtím některé protestanty v Čechách), že čtvrté přikázání vyžaduje, aby zachovávali nikoli první, ale právě 'sedmý' den týdne."60
Rusko - Moskevský koncil
"Obvinění [sabatisté/subbotníci] byli předvoláni, otevřeně vyznávali novou víru a obhajovali ji. Nejvýznamnější z nich ... Kuřicin, Ivan Maximov, Kassián a archimandrita kláštera v Novgorodě byli odsouzeni k smrti a 27. prosince 1503 veřejně upáleni v klecích v Moskvě."61
Čechy - Čeští bratři
"Z jedné Erasmovy pasáže jsem vyčetl, že v období rané reformace, kdy psal, byli v Čechách sabatisté, kteří nejenže zachovávali sedmý den, ale také, jak se říkalo ... brali sobotní odpočinek nesmírně vážně."62
Německo - Dr. Eck proti reformátorům
"Církev však na základě své vlastní autority a bez Písma přenesla zachovávání soboty na neděli."63
Evropa
Kolem roku 1520 mnozí z těchto zachovávačů soboty našli ochranu na venkovském panství pana Leonharda z Lichtenštejna (v Nikolsburgu), "protože lichtenštejnská knížata se držela dodržování pravé soboty".64
Indie
"Slavný jezuita František Xaverský vyzval k inkvizici. Ta pak byla roku 1560 zřízena v indickém Goa, aby udržela 'židovské zlo' [dodržování soboty] na uzdě."65
Rakousko
"Sabatisté nyní existují v Rakousku."66
Etiopie - etiopský legát u lisabonského dvora (1534 n. l.).
"Nenapodobujeme tedy Židy, ale následujeme Mesiáše a jeho svaté apoštoly, když slavíme tento den."67
Baptisté
"Někteří byli mučeni, protože nechtěli v neděli odpočívat jako ostatní a tvrdili, že je to svátek a zákon Antikrista."68
Holandsko a Německo
Barbara von Thiers, která byla popravena v roce 1529, prohlásila: "Bůh nám přikázal, abychom sedmý den odpočívali". Další mučednice, Christina Tolingerová, je citována takto: "O svátcích a nedělích řekla: 'V šesti dnech stvořil Pán svět, sedmého dne odpočíval. Ostatní svaté dny určili papežové, kardinálové a arcibiskupové."69
Finsko - dopis švédského krále Gustava I. Vasy finskému lidu (6. prosince 1554).
"Před časem jsme se dozvěděli, že někteří lidé ve Finsku upadli do velkého omylu, že zachovávají sedmý den, který se nazývá sobota."70
SEDMNÁCTÉ STOLETÍ
Anglie (1618)
"Nakonec byla kvůli tomu, že učila jen pět dní v týdnu a v sobotu odpočívala, poslána do nového vězení v Maiden Lane ... Paní Traskeová byla kvůli svému názoru na sobotu uvězněna na 15 nebo 16 let."71
Anglie (1668)
"Zde v Anglii je asi devět nebo deset církví, které zachovávají sobotu, kromě mnoha rozptýlených učedníků, kteří se zachovali velmi zvláštním způsobem."72
Maďarsko, Rumunsko
Protože však odmítali neděli a v sobotu odpočívali, nařídil kníže Zikmund Báthory jejich pronásledování. Šimon Péchi se vyšvihl do funkce kancléře, čímž se stal po knížeti nejmocnějším mužem v Sedmihradsku. Studoval Bibli a složil řadu hymnů - většinou na počest soboty. Péchi byl zatčen a zemřel v roce 1640.
Švédsko a Finsko
"V té době můžeme nalézt doklady těchto názorů téměř v celém Švédsku, tj. ve Finsku a severním Švédsku. V okrese Uppsala sedláci místo neděle zachovávali sobotu. Kolem roku 1625 se tento náboženský trend v těchto zemích natolik prosadil, že sobotu jako den odpočinku začalo zachovávat nejen velké množství obyčejných lidí, ale také mnoho kněží."73
Indie - syrská pravoslavná církev (1625)
"Svěcují sobotu. V sobotu mají slavnostní bohoslužbu."74
Severní Amerika
"Stephen Mumford, první světitel soboty v Americe, přišel z Londýna v roce 1664."75
Baptisté sedmého dne (1671)
"... se oddělili od baptistické církve, aby dodržovali sobotu."76
Anglie - Karel I. (1647)
"Nikde totiž není psáno, že sobota se již nemá zachovávat nebo že byla změněna na neděli; proto jen autorita církve mohla jedno změnit a druhé ustanovit."77
Anglie
"V roce 1618 vznikl mezi anglickým klérem ostrý spor o dva body: Za prvé, zda stále platí sobota podle čtvrtého přikázání, a za druhé, na jakém základě může být první den v týdnu zachováván jako 'sobota'."78
Etiopie
Jezuité se snažili přesvědčit etiopskou církev, aby přijala římský katolicismus. Ovlivnili krále Za Dengela, aby navrhl podřízení se papežství (1604 n. l.) a "zakázal všem svým poddaným pod hrozbou přísných trestů nadále zachovávat sobotu "79.
Čechy, Morava, Švýcarsko, Německo
"Jedním z rádců a pánů u dvora byl Jan Gerendi, vůdce sabatariánů, společenství, které nezachovávalo neděli, ale sobotu."80
Anglie
Nápis na hrobě Petera Chamberlaina, královského lékaře ... uvádí, že Chamberlain byl "křesťan, který zachovával Boží přikázání a Ježíšovu víru, byl pokřtěn kolem roku 1648 a sedmý den soboty zachovával 32 let."81
OSMNÁCTÉ STOLETÍ
Etiopie
"Syrští pravoslavní se shromažďovali v chrámu v sobotu před dnem Páně a tento den zachovávali, stejně jako Etiopané, jak je patrné z jejich vyznání víry etiopským králem Klaudiem."82
Rumunsko, Jugoslávie, Československo (1760)
"Toleranční edikt Josefa II. se nevztahoval na sabatisty, z nichž někteří přišli o veškerý majetek."83
Německo - Tennhardt Norimberský
"Přísně se drží učení o sobotě, protože je to jedno z deseti přikázání."84
Sám říká: "Nelze dokázat, že neděle nahradila sobotu. Hospodin Bůh posvětil poslední den týdne. Naproti tomu Antikrist odložil první den týdne."85
Čechy a Morava (1635-1867)
"Situace sabatistů byla hrozná. Jejich knihy a spisy musely být předány konzistoři v Karlsburgu, aby je spálila."86
Morava - hrabě Zinzendorf
V roce 1738 Zinzendorf napsal o svém dodržování soboty: "Protože již mnoho let zachovávám sobotu jako den odpočinku, zatímco naši neděli využívám ke kázání evangelia."87
Severní Amerika - Čeští bratři po příchodu Zinzendorfa z Evropy (1741)
"Pozornost si zaslouží zvláštní okolnost, že se spolu s církví v Betlémě rozhodl zachovávat sedmý den jako den odpočinku."88
Pensylvánie
Ještě předtím existovala v Pensylvánii malá skupina německých stoupenců dodržování soboty.89
DEVATENÁCTÉ STOLETÍ
Rusko
"Většina se však přestěhovala na Krym a Kavkaz, kde navzdory pronásledování zůstali svému učení věrni dodnes. Říká se jim subbotníci neboli sabatisté."90
Čína
"V této době Hung zakázal užívání opia a dokonce i tabáku, stejně jako všech opojných nápojů; a sobota byla dodržována jako náboženský den."91
"Sedmý den se dodržuje nejsvědomitěji a nejpřísněji. Tchajpchingský sabat se dodržuje v naši sobotu."92
"Když se Tchaj-pchingů ptali, proč dodržují sobotu sedmého dne, odpověděli, že jednak proto, že to učí Bible, a jednak proto, že to jejich předkové dodržovali jako den bohoslužby."93
Indie a Persie
"Kromě toho v celé naší říši nadále konají křesťanské bohoslužby sedmého dne."94
Dánsko
"Toto vzrušení nezůstalo bez následků. Pastor M. A. Sommer začal dodržovat sedmý den a napsal působivý článek o pravé sobotě do svých církevních novin Indovet Kristendom, č. 5, 1875.95
Švédsko - Baptisté
"Nyní se pokusíme ukázat, že svěcení soboty má svůj základ a původ v zákoně, který sám Bůh ustanovil při stvoření pro celý svět, a je tudíž závazný pro všechny lidi v každé době."96
USA (1845)
"Tak vidíme, že se naplnil Daniel 7,25, malý roh, který mění 'časy a zákony'. Proto se mi zdá, že všichni, kdo zachovávají první den jako sobotu, jsou papežovi nedělníci a Boží porušovatelé soboty."97
Adventisté sedmého dne
Adventisté sedmého dne vznikli v Severní Americe v roce 1844 a do konce 19. století se rozšířili téměř po celém světě. Jejich název je odvozen od jejich učení o sobotě sedmého dne a druhém příchodu (adventu) Ježíše. V roce 1874 přišli do Evropy, v roce 1885 do Australasie, v roce 1887 do Afriky a v roce 1888 do Asie i Jižní Ameriky.
Dodnes se objevuje otázka, zda Ježíšovi následovníci pamatují na jeho sobotu a zachovávají ji, nebo zda ctí den založený pouze na lidské tradici. Dodržování neděle se zakládá na autoritě římské církve, sobota na Hospodinově přikázání. Jak ukazují tyto písemné zprávy, věrní křesťané raději položili život, než aby byli nevěrní Pánu soboty.
"Blahoslavení ti, kdo plní jeho přikázání, aby měli právo na strom života a mohli vejít branami do města". (Zjevení 22,14 S)
Nezkrácený rukopis si můžete přečíst na internetu na následující adrese: www.hwev.de/Publikationen/Der-Sabbat.pdf.
Gordon Anderson podle knihy Johna F. Colthearta The Sabbath of God Through the Centuries (1954).
Název původního anglického vydání The Sabbath of Jesus Christ Through the Ages (Sobota Ježíše Krista v průběhu věků)
Překlad: Andrea Kotlow
Jazyková úprava: Kai Mester, Edward Rosenthal
Poznámky na závěr:
1 Eusebius, Církevní dějiny, kniha 3, kap. 5.
2 William Prynne, Dissertation on the Lord's Day Sabbath (1633), s. 33, 34, 44.
3 Theodor Zahn, Geschichte des Sonntags, in: Skizzen aus dem Leben der alten Kirche, str. 160-238, Deichert'sche Verlagsbuchhandlung: Leipzig (1908), str. 206. str. 13, 14.
4 Johann Carl Ludwig Gieseler, Lehrbuch der Kirchengeschichte, Bonn (1845), sv. 1, kap. 2, odst. 30, s. 83.
5 Edwards Brerewood, A Learned Treatise of the Sabbath (Učené pojednání o sobotě), Oxford (1630), str. 77.
6 Origenes, Homilie o číslech 23, odst. 4, citováno v: Jacques-Paul Migne, Patrologia Graeca, (1856-1861), sv. 12, s. 749, 750.
7 Alphonse Mingana, Early Spread of Christianity in Central Asia and the Far East, Manchester (1925), sv. 10, str. 460.
8 Arthur Lloyd, The Creed of Half Japan, Londýn (1911), str. 23.
9 Peter Heylyn, History of the Sabbath, Londýn (1636), část 2, odst. 5, s. 73, 74. 10 Peter Heylyn, History of the Sabbath, Londýn (1636), část 2, odst. 5, s. 73, 74,
10 Joseph Bingham, Antiquities of the Christian Church, Londýn (1708-1722), díl 2, kniha 20, kap. 3, odst. 1, str. 1137-1138.
11 Ambrož, De Morbius, Brachmanorium Opera Omnia, 1132, citováno v Jacques-Paul Migne, Patrologia Latina, (1844-1855), díl 17, str. 1131, 1132.
12 Benjamin George Wilkinson, Truth Triumphant, Mountain View, CA (1944), str. 308, pozn. 27.
13 Heylyn, str. 1612
14 Wilkinson, str. 170
15 De Lacy O'Leary, The Syriac Church and Fathers, London (1909), str. 83, 84.
16 Charles Joseph Hefele, A History of the Councils, Edinburgh (1895), svazek 2, kniha 6.
17 Socrates Scholasticus, Církevní dějiny, kniha 7, kapitola 19.
18 Heylyn, část 2, kap. 2, s. 44
19 Heylyn, s. 416
20 Lyman Coleman, Ancient Christianity Exemplified in the Private, Domestic, Social and Civil Life of the Primitive Christians, Philadelphia (1853), kap. 26, odst. 2, str. 527.
21 Francis White, Lord Bishop of Ely, Treatise of the Sabbath Day (Pojednání o sobotním dni), Londýn (1653), s. 219.
22 Wilkinson, str. 68
23 Cain Adamnan, Life of St Columba, Dublin (1857), str. 96.
24 Bellesheim, History of the Catholic Church in Scotland (Dějiny katolické církve ve Skotsku), sv. 1, s. 86.
25 James Trapier Ringgold, The Legal Sunday, s. 267.
26 James Clement Moffat, The Church in Scotland, Philadelphia (1882), s. 140.
27 Nicejští a postnicénští otcové, řada 2, svazek 13, str. 13, list 1.
28 Realenzyklopädie für Protestantische Theologie und Kirche, čl: Henry Yule, The Book of Ser Marco Polo, Londýn (1903), sv. 2, str. 409.
29 Schaff-Herzog, The New Encyclopaedia of Religious Knowledge (Nová encyklopedie náboženských znalostí), (1891), článek: Nestoriáni: (18): Nestoriáni; také Realenzyklopädie für protestantische Theologie und Kirche, čl: Vydavatelství a prameny, Praha, 18. září 1891, str. 1, nestoriáni
30 M. l'Abbe Huc, Christianity in China, London (1857), díl 1, kapitola 2, str. 48, 49.
31 Responsa Nicolai Papae I a Consulta Bulgarorum, Responsum 10, citováno in: Mansi, sv. 15, s. 406; také Hefele, sv. 4, odst. 478.
32 Hefele, sv. 4, s. 368-352, odst. 478.
33 Joseph Adam Gustav Hergenröther, Photius, Regensburg (1867) sv. 1, str. 643.
34 Hergenröther, Handbuch der allgemeinen Kirchengeschichte, (1879), sv. 1, s. 527.
35 Wilkinson, s. 232
36 Andrew Lang, A History of Scotland From the Roman Occupation, Edinburgh (1900), sv. 1, s. 96. 30 122010 Foundation for a Liberated Life.
37 Schaff-Herzog, tamtéž.
38 Jean Paul Perris, Luther's Fore-Runners, Londýn (1624), s. 7, 8. 39 Srov. např.
39 William Forbes Skene, Keltské Skotsko, Edinburgh (1876-80), sv. 2, str. 350.
40 John Nevins Andrews, History of the Sabbath, Battle Creek, MI (1859/61), str. 672.
41 Migne, Patrologia Latina, sv. 145, s. 506; Hergenröther, sv. 3, s. 746.
42 John Mason Neale, A History of the Holy Eastern Church, Londýn (1850), sv. 1, s. 731. 42 Srov.
43 John McClintock, James Strong, Cyclopaedia of Biblical, Theological and Ecclesiastical Literature, (1867-1881), sv. 1, s. 660. 44 Srov. např.
44 David Benedict, General History of the Baptist Denomination, Boston/Londýn (1813), sv. 2, s. 431.
45 Adam Blair, History of the Waldenses, Edinburgh (1833), díl 1, s. 220
46 Christoph Ulrich Hahn, Geschichte der Ketzer im Mittelalter, Stuttgart (1845-50), sv. 1, s. 13, 14.
47 Abram Herbert Lewis, Baptisté sedmého dne v Evropě a Americe, Plainfield (1910), sv. 1, s. 29.
48 Zdroj není uveden, pozn. editora].
49 Peter Allix, Ancient Church of Piedmont, Oxford (1821), str. 169.
50 Reinerus Sacho, Římský inkvizitor, asi 1230.
51 [chybí zdroj, pozn. editora].
52 Hahn, sv. 3, s. 209.
53 Samuel Koranteng-Pipim, Remember the Sabbath Day; K. Owusu-Mensa: Onyame Kwame, The Akan God of Saturday.
54 Thomas Armitage, A History of the Baptists, New York (1890), s. 318; Robert Cox, The Literature of the Sabbath Question, Edinburgh (1865), sv. 2, s. 201. 55 Srov. např.
55 Wilkinson, str. 309
56 Cox, díl 2, str. 201, 202; Wilkinson, str. 246.
57 R. Keyser, The History of the Norwegian Church under Catholicism, Oslo (1858), sv. 2, s. 488. 58 Srov. např.
58 Dip. Norveg, sv. 7, s. 397.
59 Heinrich Julius Holtzmann, Kanon und Tradition, Ludwigsburg (1859), str. 263.
60 Chambers, Cyclopedia, (1867), čl: Sabbath, díl 8, str. 462.
61 Herman Sternberg, Geschichte der Juden in Polen unter den Piasten und Jagiellonen, Leipzig: (1878), s. 1117-1122.
62 Cox, sv. 2, s. 201, 202
63 Johannes Eck, Enchiridion, Kolín nad Rýnem (1573), str. 78, 79.
64 Andrews, s. 649
65 Walter Frederic Adeney, The Greek and Eastern Churches, New York (1908), s. 527, 528.
66 Martin Luther, Přednáška o knize Genesis, (1535-45).
67 Michael Geddes, Církevní dějiny Etiopie, Londýn: (1696), str. 87, 88.
68 Sebastian Frank, (1536)
69 Thieleman Janszoon van Braght, Martyrology of the Churches of Christ, commonly called Baptists, during the era of the Reformation, London: (1850), vol. 1, pp. 113, 114.
70 Státní knihovna v Helsingforsu, Císařský rejstřík z roku 1554, část B.B. list 1120, s. 175-180a.
71 Efraim Pagitt, Heresiography, London (1654), s. 196.
72 Stennetovy dopisy z let 1668 a 1670, citováno v Cox, sv. 1, s. 268.
73 Dějiny švédské církve, sv. 1, s. 256.
74 Samuel Purchas, Hakluyutus Posthumus or Purchas, His Pilgrimes, London (1625), část 2, s. 1268 31
75 James Bailey, History of the Seventh Day Baptist General Conference, Toledo, Ohio (1866), str. 237, 238.
76 Tamtéž, s. 9, 10
77 Robert Cox, Sabbath Laws and Sabbath Duties, Edinburgh (1853), str. 333.
78 Joseph Timothy Haydn, Dictionary of Dates, (1841), čl: Sabbatarians, str. 602
79 Geddes, s. 311; Edward Gibbon, Úpadek a pád říše římské, (1776-78), kap. 47.
80 Lamy, History of Socinianism, (1723), s. 60.
81 [chybí zdroj, pozn. překladatele].
82 Joseph Abudacnus, Historia Jacobitarum, Oxford (1675), str. 118, 119.
83 Svazek 2, str. 254
84 Johann Albrecht Bengel, Leben und Wirken, Stuttgart (1836), s. 579
85 Johann Tennhardt, Schriften aus Gott, Tübingen (1838), s. 49
86 Adolf Dux, Aus Ungarn, Leipzig: (1880), s. 289-291
87 Nikolaus Ludwig von Zinzendorf, Büdingische Sammlung, para. 8, Leipzig (1742), s. 224.
88 Tamtéž. S. 5, 1421, 1422
89 Israel Daniel Rupps, History of Religious Denominations in the United States, Philadelphia (1844), s. 109-123.
90 Sternberg, s. 124
91 Augustus Frederick Lindley (Lin-Le), The History of the Ti-Ping Revolution (Dějiny revoluce v Ti-Pingu), sv. 1, s. 36-48, 84.
92 Tamtéž, s. 319
93 Abram Herbert Lewis, Kritické dějiny soboty a neděle, Plainfield (1903).
94 Claudius Buchanan, Christian Researches in Asia, Cambrigde (1811), str. 143.
95 Advent Tidende, květen 1875
96 Evangelisten, Stockholm, 30. května - 15. srpna 1863, s. 169 - Orgán švédské baptistické církve.
97 T. M. Preble, A Tract, 13. února 1845; in: Baptistická církev: George R. Knight, 1844 and the rise of Sabbatarian Adventism, (1994).
Zdroj: hoffnung-weltweit.info
Související příspěvky:
